Jak sbírám odvahu

Nebyla to láska na první pohled. Třikrát jsem ji vrátila. Počtvrté mi zase drze ležela na stole. „Nespálím tě, přečtu tě!“, vykřikla jsem v návalu zoufalství a jak jsem řekla, stalo se.
 
Proto si teď můžete v klidu přečíst recenzi na knížku: 


ODVAHA NASADIT SE



Jak cenné je, když někdo převezme zodpovědnost, 
a co je pro nasazení a získání vlivu klíčové

Autor: John Izzo

Můj dobrý důvod,
proč vám doporučit tuto knížku:

Dodá vám ODVAHU vyjít z chování oběti a začít měnit k lepšímu to, na čem vám opravdu záleží (vztahy v rodině, v práci, v domě, kde bydlíte, životní prostředí, školský nebo zdravotnický systém).

Pomůže vám pochopit, proč se my lidé bojíme udělat první krok a vyčkáváme, až začne někdo jiný (partner, šéf, Greta).

Čekáme na bezpečí davu, dokonalý plán, máme strach, že se zesměšníme, přijdeme o práci, když začneme měnit věci uvnitř naší firmy z pozice, které změny tohoto charakteru, podle nás, nepřísluší. 

Myslíme si, že to co bychom dokázali udělat je tak malé, že by to byla jen kapka v moři… proto raději neuděláme nic.

Nedáte-li lidem zodpovědnost, budou jednat
nezodpovědně.

John Izzo píše o přijetí ZODPOVĚDNOSTI, o jednoduchých cestách, jak se zapojit a měnit to, co se mi nelíbí – teď, hned s tím co mám. Vede nám ruku a pomáhá nám strhnout masku oběti. Povzbuzuje, abychom vzali věci do svých rukou a zlepšili, co potřebujeme.

Píše (a za zveřejnění této myšlenky si ho obzvlášť vážím), že je bohulibé pomáhat lidem v Africe, zachraňovat velryby, jezdit na místa postižená živelnými pohromami, ale stejně tak je cenné začít ve své bezprostřední blízkosti… u sebe: ve svém městě, ulici, domě, kanceláři, ve své rodině… 

Když lidé hovoří o svém zaměstnání, OBĚTI
dávají najevo, že povinností druhých je učinit je šťastnými.

Po přečtení knihy mi nedá spát
hlavně část „Těžiště kontroly: jste oběť nebo iniciátor?“ a pak tato slova:

  • důležité je nepoddat se výmluvám, které nám brání v nasazení se o změnu. Některé z nich mohou mít pravdivý obsah, ale téměř nikdy nejsou užitečné.
  • nepotřebujete mít hned dokonalý plán a vědět jak bude změna probíhat, potřebujete obrovskou touhu věci změnit a záměr získat spojence, kteří vám pomůžou změnu uskutečnit.
  • pak asi 10 výstižných citátů, vědeckých studií a silných příběhů úplně obyčejných lidí, kteří se zvedli a začali svými silami měnit věci, na kterých jim záleží.

Na čem vám záleží a „mělo by se s tím něco udělat“?
Co s tím uděláte vy?

Jen odvahu,
protože když s tím neuděláte něco vy, pak máte 100% jistotu, že se nic nezmění.
Monika Ambrožová 



Velké KOUZLO

Jsou knížky, které vám rozproudí krev v žilách. (Ne, že by doteď neproudila.) Pak je knížka VELKÉ KOUZLO. Ta rozproudí snad i to, co by za normálních okolností jen lehce klokotalo.

Elizabeth Gilbertová, autorka Velkého kouzla, je vášnivou obhájkyní kreativity. Říká, že v každém z nás dřímá křehká duše kreativce. Jsme chodící studnice skrytých klenotů. Někdo z duše rád maluje. Někdo se vyřádí v pečení dortů jako z pohádky. Někdo píše jako, když krájíte máslo.

Máme skrytá nadání, ambice a touhy.
To, co nám často chybí (a tady mluvím opravdu za sebe),
je ODVAHA
tvořit.

Bojíme se vystoupit z davu a ukázat svá nadání.
Podlehnout své vášni.
Splnit si své sny.

Bojíme se jít s kůží na trh. Máme strach, že o naši kůži nebude na trhu zájem. Bojíme se, že lidé budou kolem našeho stánku procházet bez povšimnutí. Nenajde se nikdo, kdo by dostatečně ocenil naše pronikavé tvůrčí schopnosti. No, a když to trochu zdramatizujeme, kritika nebo výsměch, je jako dýka do zad.

Elizabeth Gilbertová všechny naše strachy s velkorysou laskavostí přijímá a říká, že strach odhalit něco víc ze sebe, je přirozená věc.

Strach sám o sobě je přirozený a dobrý. Evoluce moc dobře věděla, proč nás obdařila strachem.

Protože kdybychom ho neměli, vedli bychom velmi krátký, bláznivý a hloupý život. Skákali bychom pod auto. Odcházeli bychom do lesů a nechali se sežrat medvědem….“

Medvědi by byli sice nažraní, ale klenoty, které se v nás skrývají, by je nejspíš tlačili v žaludku.

VELKÉ KOUZLO je to, co se objeví, když se rozhodneme odkrýt
svá nadání, vášně a touhy.
Když se rozhodneme žít zajímavý život.
Když dáme sbohem jednotvárnosti a nudě.

Možná stačilo napsat:

KUPTE SI KNIHU VELKÉ KOUZLO. JE SKVĚLÁ.
Dodá vám odvahu, abyste dělali naplno to, co máte rádi.
Bude vám dobře a budete
žít tvořivě a spokojeně
až do smrti.

Ale chtělo se mi to napsat takto.

Monika

P. S.
FAKT SI TU KNÍŽKU PŘEČTĚTE!
Kdo koupí, neprohloupí. Jo a vyšla v češtině.

Pro jistotu posílám náhled do knížky, abyste mohli nejdřív ochutnat, než si naberete plný talíř:

https://books.google.cz/books/about/Velk%C3%A9_kouzlo.html?id=9ilvDwAAQBAJ&printsec=frontcover&source=kp_read_button&redir_esc=y#v=onepage&q&f=false

Být tak BABAUTA

Už je to tak, našla jsem spřízněnou duši.
Jen ON o tom neví.

Držím v ruce knížku „ZEN a hotovo“ a říkám si „Vau, ten Babauta je fakt borec.“ Kdybych měla být v příštím životě chlap, chci být Babauta.

Jeho „ZEN TO DONE“ (ZTD) je důmyslná esence nejlepších myšlenek z těch nejlepších systémů produktivity, které kdy byly vynalezeny. Možná znáte „Mít vše hotovo“ Davida Alena a „7 návyků skutečně efektivních lidí Stephena Coveyho. No, a když k těmto silným teoriím přidáte Babautův smysl pro extrémní jednoduchost, praktičnost a srozumitelnost, stáváte se mrknutím oka zenovými mistry v tom, jak brilantně zacházíte se svým časem.

Sbohem pocity zoufalství, marnosti a bezmoci. Ty tam jsou nekonečné hory nevyřešených úkolů. Otázku: „Proč nikdy nestíhám?“ navždy pohltila šedá minulost

Prostě STÍHÁTE a MÁTE DOST času.

Noci trávíte už jen tím, že klidně spíte. Nebudíte se hrůzou z toho, na co jste zapomněli, a co všechno na vás číhá zítra. Ráno s úsměvem posnídáte a s ještě větším úsměvem odcházíte do práce.

Děláte už jen to, co opravdu potřebujete. Pracujete vždy na jednom úkolu. Teprve teď lidé kolem vás poznávají, co znamená se skutečně soustředit. Rozptylování berete jako předem prohraný pokus, jak vás vyvést z nově nabyté ROVNOVÁHY.

Jste zenovými umělci a se šarmem sobě vlastním uděláte každý den 3 nejdůležitější úkoly/ 15 důležitých úkolů za týden… Prostě je uděláte a cítíte se fajn.

Fikce?

Ne, toto je ZEN TO DONE (Zen a hotovo). 10 návyků, které vám pomůžou dostat věci pod kontrolu a lépe se s nimi vypořádat, zjednodušit si život a mít vše hotovo. Stačí, když budete používat jen 4 z nich a už se budou dít věci .

Babauta píše krásně. Stačí mu pár slov a okamžitě ve vás nastartuje chuť začít ZNOVU, jinak… Nevím jestli lépe, ale určitě jednodušeji.

Potřebovala jsem spolehlivý RESTART v novém roce. Knížka „ZEN a hotovo“ mi přišla vhod a splnila víc než jsem čekala.

Proto ji ráda doporučím i Vám.

Dobrý start,
Monika

TO DO LIST pro radost

Udělala jsem si dnes radost a zase jsem vyběhla. Potřeba vyčistit si hlavu byla v tom okamžiku silnější než smysl pro povinnost.

Vrátila se mi vzpomínka na 14 000 důvodů ke štěstí a začala jsem si v duchu psát svůj malý seznam toho, co mi DNES dělá štěstí:

MĚKKÁ mlha ve vzduchu, ÚLEVA když konečně najdeš kapesník, SAMETOVÁ stužka na okraji šátku, RYTÍŘSKÉ GESTO kolegy, OKAMŽIK, kdy ustoupí bolest, AUTO, které zastaví, abych mohla pokračovat v běhu, SIA …písnička „The Sound of Silence“ v podání uhrančivého DISTURBED…

https://www.youtube.com/watch?v=u9Dg-g7t2l4

Pak se stalo něco neuvěřitelného.

Přišla mi na mobil zpráva, že nám byla udělena akreditace na e-learningový kurz Školení interních lektorů. Měla jsem obrovskou radost. Mám ji ještě teď a říkám si, ten člověk mi vůbec nemusel psát, ale udělal to, udělala to Taková maličkost, vzít telefon a napsat zprávu a jak velkou radost způsobila. DĚKUJI.

Zkuste to taky
Monika

NIKDY není POZDĚ

Představte si, že jednoho dne kolem Vás profrčí obří motorka. Řidič je oblečený do kůže. Vousy mu trčí a zpod helmy mu vylézají dlouhé vlasy. Vepředu na motorce je velký štít z plexiskla a na něm ohromný nápis: “ NIKDY není POZDĚ na ŠŤASTNÉ dětství.“

Pak už stačí opravdu málo a když jste čistě náhodou finský psychoterapeut BEN FURMAN, napíšete knihu, která se dostane mezi 100 mistrovských děl psychoterapie, překládají ji do mnoha jazyků a stane se bestsellerem.

Motorkář je skutečný a Ben Furman také. Po zážitku s motorkářem vytvořil malý dotazník a ptal se lidí na tři otázky: „Co Vám osobně pomohlo zvládnout obtížné dětské zážitky?“, „Co jste se naučili ze svého těžkého dětství?“, „Jak jste později v životě získali zážitky, které Vám v dětství chyběly?“.

Dostal 300 dopisů, o kterých říká, že mu otevřely oči. Už předtím dokázal teoreticky vysvětlit, nakolik se může i složité dětství ukázat v pozdějším životě jako cenné. Po přečtení dopisů získal konkrétní důkazy.

Jsem na ně zvědavá a taky jsem zvědavá, co se dozvím o štěstí, protože to je téma, které mne teď zajímá.

Šťastný den,
Monika