HOME OFFICE bez malin

Co teď zažíváme, není „home office“. Nemůžeme se divit, že nám nezabírají tipy, jak pracovat doma, které vycházejí z doby před koronavirem.

Už jste někdy jedli horké maliny bez vanilkové zmrzliny?
Nebo dokonce bez malin?

Tak takhle se cítím, když někdo označuje současnou práci z domova v době nařízené celostátní karantény za „home office“. Jako kdybych jedla horké maliny bez malin…

O home office něco vím, pracuji z domu už 13 let. To, co dnes zažíváme, NENÍ home office. Základní ingrediencí práce z domu je SVOBODA, o tu jsme v době karantény přišli.

HOME office je, když:

  1. pracujete doma, děti jsou ve škole, máte 100% KLID NA PRÁCI.
    Chodíte pracovat domů, abyste unikli hluku v kanceláři. Abyste dokončili něco, na co se potřebujete absolutně SOUSTŘEDIT, široko daleko není nikdo a nic, co by vám v tom zabránilo. Kromě vás a vaší (ne) chuti pracovat.
  2. vám NENÍ nařízen. Zvolíte si ho VĚDOMĚ A DOBROVOLNĚ.
    Je tam moment volby a svobodného rozhodnutí. Není tam nátlak ani příkaz. Rozhodnutí „pracovat doma“ vychází z vás osobně.
  3. si můžete udělat PAUZU, podle toho, jak vám jde práce od ruky.
    Ne, když potřebujete zadat dětem úkoly, nebo zamíchat rajskou v hrnci. Můžete pracovat v souladu se svým biorytmem a dostupnou energií (lidskou i nelidskou).
  4. když můžete pracovat a KAMKOLIV odejít v oblečení, které CHCETE, (neobratná narážka na roušku) a vrátit se k práci, když se ROZHODNETE.
    Můžete být třeba v pyžamu nebo „haute couture“ obleku. Sedět u stolu, na střeše, na záchodě, a nebo jít do oblíbené kavárny a zajistit si tak pravidelný přísun tekutin i inspirace.
Svoboda rozhodnout se kde, kdy a jak budu pracovat, to je „home office“.

Není to vždycky jen vanilková zmrzlina z té nejlepší smetany, ale sem tam spolknete dost kyselé nebo ještě nezralé maliny. I to zrníčko umí nepříjemně zaskočit. 

V každém případě to, co teď zažíváme, není „home office.“ Nemůžeme se divit, že nám NEZABÍRAJÍ tipy, jak pracovat doma, které vycházejí z doby před koronavirem. Jsme JINDE. Ještě nevím kde, ale jsme jinde.

Přišli jsme o SVOBODU a tato ztráta hlavní lidské potřeby
pořád běží někde na pozadí.

Ztratili jsme svobodu a máme STRACH, co bude dál.
Strach je emoce, která do práce patří jen tak akorát.
Když je ho moc, svazuje, ochromuje, snižuje schopnost koncentrace. Teď jsme dostali XXL porci.

Prostě si myslím, že místo rad, JAK PRACOVAT DOMA,
bychom měli dostat radu, jak se vyrovnat se ztrátou svobody
a co si počít s obavami.
To jsou ty maličké strachy uvnitř nás, nad kterými obvykle mávneme rukou.

Svoboda mi chybí, moc. Možná o to víc, že jsem si dobrovolně zvolila život na volné noze. Proto si stýskám slovy LERMONTOVA:

Svoboda v práci i v pohybu mi chybí tak moc, že když jsem si přečetla citát Benjamina Franklina, řekla jsem si,
že na tom asi něco bude…

Ten, kdo se ve jménu bezpečnosti vzdává SVOBODY, nezaslouží si ani svobodu ani bezpečnost.

BENJAMIN FRANKLIN